Nábytkové zařízení se do obývacího pokoje volí v závislosti na tom, které funkce se v ní upřednostňují. Nespornou součástí převážné části obývacích pokojů je společensko-odpočinková zóna sloužící na společné setkání, posezení rodiny a známých.
Nejčastěji ji tvoří sedací souprava sestávající z pohovky a křesílek alternativní pouze křesílek a společenského stolku. Sestava ve tvaru písmene L působí domáckejší a jakoby „přívětivější“, pohovka a křesla situovány naproti sobě vytvářejí dojem větší oficiálnosti, vážnosti, solidnosti a „důležitosti“ prostředí. Pokud je odkládací plocha společenského stolu malá, zvětšení lze dosáhnout přidáním odkládacího nebo servírovacího stolku na kolečkách. Pohodlné odkládání předmětů umožňují i vhodně zakomponovány nízké odkládací plochy umístěny mezi jednotlivými sedacími prvky.
Prostornější obývací pokoje poskytují prostor na zřízení jídelní zóny, čili situování jídelní sestavy. Esteticky působivé sezení do kruhu vyžaduje mnoho místa a je prostorově náročnější. Plošně úspornější řešení se dosahuje použitím čtvercových nebo obdélníkových stolů, jejichž rozměry závisí na počtu stolujících. Pokud se v pokoji obědvá a večeří pouze příležitostně, lze použít výklopnou desku stolu nenápadně skrytou ve zdi nebo nábytkové sestavě. Praktickou alternativou řešení jsou i rozkládací stoly s možností příležitostného zvětšování a zmenšování plochy podle aktuální potřeby. Pro zajištění dopravy jídel, jakož i zvětšení odkládací plochy při stolování se používá servírovací stolek na kolečkách umístitelný kdekoliv v místnosti. Jídelní kout je nejoptimálnější zřídit v blízkosti zasklené plochy, a to nejen kvůli příjemnému výhledu, ale i možnosti přísunu přirozeného osvětlení.
Mnozí z nás se doma věnují nejen oddechu, ale i práci a různým koníčkům. V mnoha lidech však jakoby stále přetrvával předsudek, že pracovní stůl do obývacího pokoje nepatří. Pokud se v bytě nenachází samostatná pracovna nebo místnost na hobby, třeba upřednostnit účel před zažitým zvykem a v prostoru obývacího pokoje vyčlenit místo pro pracovní koutek. Pokud by „strohý“ pracovní stolek narušoval odpočinkovou atmosféru místnosti, možná se rozhodnout pro nábytek tvarově a materiálově dokonale sladěný s ostatním nábytkovým zařízením, nebo tzv. „Skrytou podobu“ pracoviště. Moderní nábytkové stěny nabízejí zajímavá řešení, při kterých se pracovní deska a počítač skryté v sestavě „objeví“ pouze při otevření krycí plochy. Domácí pracoviště tak nenarušuje architektonické působení místnosti a současně společenskou atmosféru prostředí.
K zájmovým činnostem členy rodiny patří i čtení knih, poslech hudby, sledování televize či relax na pohovce. V obývacím pokoji si zřizujeme knihovnu, umísťujeme sem zařízení reprodukované techniky a samostatné, s jiným nábytkem zdánlivě nesouvisející, odpočinkové křesla. Zmíněné nábytkové prvky a technické zařízení jsou důležitou součástí klidové sféry bytí, a proto na ně netřeba při zařizování obytného interiéru zapomínat. Když k jejich umístění přistoupíme hned od začátku uváženě, nestanou se nepřiměřeně sladěnými prvky, ale vhodně zakomponovanými nábytkovými solitéry, podílejícími se na výtvarném dotváření obytné místnosti.
Obývací pokoj je místem odpočinku, stolování, provádění práce a zájmové činnosti a současně místem odkládání předmětů různého charakteru. I při odkládacím nábytku dnes dominuje lehkost, transparentnost, lehká přemístitelnost a víceúčelovost. Kdysi s oblibou používané kompaktní nábytkové stěny v současnosti nahradily praktičtější skladebné sestavy skříněk a samostatné nábytkové solitéry. Nábytkové sestavy tradičně umístěny při jedné stěně se jakoby účelově „rozjeli“ po místnosti a situují se tam, kde to uživatel potřebuje.
Výtvarné zpestření se často dosahuje přidáním solitéru v podobě vzdušně působící zasklené vitríny, příborníku, technicky dokonalého pracovního boxu, stojanu či CD nosiče. I když se sólové nábytkové prvky od ostatního nábytku často odlišují barevně, tvarově či materiálově, při správném výběru a umístění a
